• Domů
  • Upozornění
  • Portál plemene slovenský čuvač
  • Doporučujeme
    • Čuvačí kalendáře
    • Čuvačí publikace
    • Royal Canin klub
    • Čtečky psích čipů
  • Podporujeme
    • Ochrana velkých šelem v ČR
    • Výcvik vodících psů
Menu
  • Úvod
  • Aktuality
  • Fotogalerie
  • Videogalerie
  • Inzerce
  • Odkazy
Slovenský čuvač
  • Standard
  • Historie
  • Chov
Klub
  • Předpisy
  • Výbor klubu
  • Důležité adresy
  • Zpravodaj
  • Zápisy
  • Akce pořádané klubem
  • Chovné feny
  • Chovní psi
  • Galerie předků
  • Klubový šampion krásy
  • Klubový šampion práce
Akce
  • Výstavy mezinárodní
  • Výstavy národní
  • Výstavy klubové
  • Výstavy speciální
  • Výstavy ostatní
  • Letní výcvikový tábor
  • Čuvačí víkendy
  • Pastevecké víkendy
  • Zkoušky
  • Vzdělávací akce
Život s čuvačem
  • Péče od štěněte po dospělého psa
  • Praktické rady pro majitele a chovatele
  • Výchova a výcvik
  • Výstavy
  • Členství v klubu chovatelů
  • Chovatelství
  • Veterinární péče
  • Články z časopisů a publikace
  • Příspěvky majitelů a chovatelů
  • Pomoc čuvačům
  • Vše - abecední seznam

Standard slovenského čuvače





fci_logoFÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE    (F.C.I.)

SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 12. Rue Léopold II. T H U I N ( Belgique)
No 142                                                                                               Le 9 novembre 1966
STANDARD : SLOVENSKY CUVAC
(TCHOUVATCH SLOVAQUE)                          RACE TCHECOSLOVAOUE

 

 


Anglická verze standardu zveřejněná na stránkách FCI

Česká verze standardu zveřejněná na stránkách ČMKU



Všeobecný vzhled a schopnosti


Plemenné znaky tatranského čuvače odpovídají horskému typu psa tvrdé konstituce, statné postavy s huňatým bílým kožichem. Má silnou kostru, povahu živou, ostražitou, neohroženou a bystrou. Je od věků přizpůsoben drsnému podnebí slovenských hor, jmenovitě Tater. Postava tatranského čuvače je formátu mírné obdélníkového, trupem dobře využitého a na silné, dosti vysoké noze. Bystrost a bdělost mu daly jméno, neboť "čuvat" znamená slovensky slyšet a odtud pojmenováni plemene "tatranský čuvač".

Užitkové zařazení
je dáno od pradávna používáním tatranského čuvače jako psa pastýřského a salašnického na horských holích a jako psa strážného pro střežení příbytků i hranic.
Je bezmezně věrný a srdnatý, pohotový postavit se proti každému škůdci, medvědy a vlky nevyjímajíc. Aby byl od dravců i v noční době rozeznatelný, je podle prastaré pastýřské tradice vždy chován v bílé barvě.

Hlava

Nos - má rovný profil o délce téměř poloviny délky hlavy. Je dosti široký, mírně se úžící k čenichu.

Morda - je silná, střední délky s tupým čenichem černé barvy, zejména v létě.

Pysky - přimknuté, v koutcích uzavřeného tvaru s černou sliznicí, která tlamu úzce a bez převisů lemuje. Tloušťka pysků je střední, patro tlamy černé.

Čelisti - jsou silné s pravidelným, vždy úplným chrupem a s nůžkovým skusem.

Čelní sklon - je mírný.

Lebka - silná podlouhlého tvaru, v mozkové části široká, čelo zřetelné, široké s mělkou žlabinkou, ubíhající nazad, očnicové oblouky přiměřené a na boky skloněné. Temeno hlavy je ploché, týl zřetelný s ostrým přechodem k silnému, mírně vyniklému vazu. Profil temene je poněkud vyklenut nad rovinu nosního hřbetu.

Oči - tmavohnědé, bystrého pohledu, oválného tvaru, přímé polohy, víčka černá, přitisklá, sliznice vnitřních koutků tmavá, dojem výrazný.

Uši - vysoko nasazené, při kořeni pohyblivé, kratší, klopené do bočně neseného "V" podle hlavy. Obrůst ucha přechází od poloviny v krátkou jemnou srst. Ucho dosahuje v klidu dolním zaobleným krajem do úrovně tlamy.


Krk
je nasazen přímo a ve vzruchu nesen vysoko, je stejně dlouhý jako hlava a u psů velmi mocný, bez laloku a s pěknou hřívou.

Přední končetiny
Postoj přímý, sloupovitý, s dobrým zaúhlením ramene i lokte, tlapy silné, okrouhlé a sevřené. Končetiny celkem dosti vysoké, zvlášť u psa.

Plec - strmá a dlouhá, rameno svalnaté a pevně k tělu přimknuté a k lokti skloněné se silným svalstvem.

Předloktí - svislé, silné, svalnaté a dlouhé.

Zápěstí - kostnaté a silné.

Záprstí - krátké, silné, mírné skloněné.

Tlapa - se silnými prsty a drápy, pevné klenby, zaťatého tvaru, dobře srstí zarostlá, s masitými černými tlapkami.


Tělo

Prsa - široká s prsní kostí v rovině s ramenními klouby.

Hrudník - v žebrech dobře klenutý, o výšce hrudní kosti nad polovinou výšky kohoutku, sahající pod úroveň lokte, široký přes čtvrtinu výšky kohoutku a dlouhý přes polovinu délky trupu.

Žebra - klenutá, nazad skloněná, břicho a slabinu dobře uzavírající.

Hřbet - rovný, v bedrech mírné klenutý, střední délky, silný.

Bedra - s křížem dobře vázaná a svalnatá, přiměřeně dlouhá a velmi pevná.

Břicho a slabiny - trupu přiměřené, mírně podkasané.

Záď - silná, kvadratická, lehce skloněná.

Zadní končetiny

Hýždě - se stehnem tvoři svalnatý celek značné šířky, podlouhlého tvaru. Koleno svalnaté, dobře zaúhlené.

Holeň - šikmá, dlouhá se svalnatým lýtkem.

Hlezno - silné s kostnatou patou, zaúhlené tupé, s nižším, výrazným a širokým kloubem.

Nárt - kratší a silný, postavený svisle, spojený zánártím plynule bez zaškrcení s hleznem. Paspárek nežádoucí.

Tlapy - zadní poněkud delší než přední, jinak stejné utvářené. Záprstí poněkud silnější a strmější.


Ocas
níže nasazený a v klidu svislý, sahající po zánártí. Tvar doutníkový bez zdvižené špičky, přímý. V běhu nesený obloukovitě nad bedra zahnutý.

Kožich

Osrstění - je husté, bílé barvy. Nažloutlý nádech u kořenů uší přípustný, ale nežádoucí. Zřetelné žluté skvrny nepřípustné. Mimo končetiny a hlavu osrstění hustý huňatý kožich, bez pěšinky na hřbetě a bez třásní na ocase a na zadní části stehen. U psů je nápadná hříva. Srst na končetinách a na hlavé je krátká a přilehlá. Na zadních stranách končetin poněkud delší. Od kořenů uší nazad přechází zvolna v hřívu. V kožichu kryjí pestíky plně podsadu, jsou 5 -15 cm dlouhé, v hřívě nejhrubší, jinde mírně zvlněné, tvořící na hřbetě několik příčných vln ze souvislých polokadeří. Samostatné kadeře a rozpadavý kožich jsou nežádoucí. Kyprost a uzavřenost kožichu jsou podmínkou. Podsada vyplňuje kožich jemnou hustou chmýřitou vlnou asi poloviční až dvoutřetinové délky, než mají pestíky. V létě podsada vylíná, kožich ztratí na huňatosti ale nezplihne, nýbrž v důsledku zvlnění pestíků si stále udržuje určitou kyprost a nevytvoří na hřbetě pěšinku.

Kůže - je na trupu volná, jinde k tělu těsně přirostlá, s růžovou pokožkou, pigmentovanou černě jen v okolí očí, čenichu a tlamy, kde přechází ve tmavé sliznice. černý pigment mají též šlapky tlapek.


Výška
pes 62 - 70 cm, fena 59 - 65 cm v kohoutku.

Chody

Pohyb tatranského čuvače je při jeho statnosti překvapivé lehký, obratný a rychlý v každém terénu a za každého počasí, a to s oblibou v klusu.

Vady anatomické a typové

Vady jsou : klešťový skus, paspárky, chudozubost, plochá a mělká hruď, následky rachitidy neb psinky, medvědí tlapy, nesymetrický ocas, odchlíplé pysky, nesymetrické uši, splývavá třásnitá nebo zplna zkadeřená srst. Hrubou vadou je slabý obrůst břicha, slabin a genitálií.
Za vady vylučující z oceněni se považují žluté skvrny kožichu, světlé oko a růžové skvrny na čenichu a pyskách, event. na víčku a kryptorchismus.
Z povahových vlastností bývá někdy na závadu přílišný temperament.

 

ROZMĚRY
psi feny
Váha

   36 - 44 kg   

   31 - 37 kg   

Výška kohoutku

   62 - 70 cm   

   59 - 65 cm   

Délka hlavy

   25 - 28 cm   

   23 - 26 cm   

Šířka hlavy

   12 - 14 cm   

   11 - 13 cm   

Délka části mozkové

   13 - 15 cm

   12 - 14 cm

Délka části obličejové

   12 - 14 cm

   11 - 13 cm

Výška hrudi

   33 - 37 cm

   30 - 35 cm

Hloubka hrudi

   30 - 34 cm

   25 - 30 cm

Délka trupu

   69 - 76 cm

   60 - 72 cm

Délka hrudníku

   40 - 47 cm

   37 - 44 cm

Obvod hrudi (za lopatkou)

70 - 83 cm

   68 - 72 cm

Obvod hrudi (u posledního nepravého žebra)

   60 - 70 cm

   56 - 65 cm 


ZAÚHLENÍ KONČETIN U PSŮ A FEN:

ramenní kloub 107º   

loketní kloub 145º   

kyčelní kloub 90º   

kolenní kloub 110º   



 

Copyright © 2011 KCHSČ.
All Rights Reserved.