GALERIE PŘEDKŮ
Dolly z Knížecího rodiště
ČLP/SC/0352/97
FOTOGALERIE
Slovo majitele:
Fin, jak jsem Dollymu říkala, byl můj první čuvač. Dostala jsem ho jako dárek k narozeninám od své mamky. Bylo to více méně její přání pořídit mi čuvače, tedy toho bílého psa, co měl Sebastian. I když čuvač nebyl ve skutečnosti Sebastianův věrný přítel, v inzerátech jsem našli Belle velmi podobného. Ovšem co do věrnosti by si s Bellou jistě ani můj Fin nezadal. Byl to ten nejlepší přítel, jakého jsem si mohla přát, pes s velikým srdcem, které měl pro každého připraveno na dlani, ale zároveň i nesmlouvavý ochránce a strážce. Ke svým psím kamarádkám se choval jako dokonalý gentleman, nikdy na ně nezapomínal a i po letech je vítal, jakoby se rozloučili sotva včera. Když jsem nakonec s těžkým srdcem musela nechat jeho život ukončit kvůli velmi zákeřné rakovině slinivky břišní, skončila jedna z nejšťastnějších etap mého života. Na Finovu počest jsem pojmenovala svoji chovatelskou stanici, ve které působí jeho potomci, Kyra s Afrou. Fin byl přesně tím výjimečným zvířetem, které máte štěstí potkat jen jednou za život. Ne proto, že byl úspěšný na výstavách a předal svoji krev mnoha potomkům, ale proto, že to byl parťák, na kterého se dalo za všech okolností spolehnout na 100%.